Historie

Historie obce

Obec Láz se nachází v jihozápadní části Brd, nejvyššího vnitrozemského pohoří Čech. Krajina kolem toku  Litavky byla pokryta lesy, jejichž postupným kácením vznikaly „lazy“ (mýtiny), na kterých byly zakládány osady. Tak pravděpodobně vznikl název osady Láz.

Fotografie z roku 1921 zachycuje pohled na dolní část obce od jihu.

Patero osad a sice Bohutín, Horní a Dolní Láz, Kozičín a Tisová údajně existovalo již v době, kdy na Příbramsku vládl mocný pán Hroznata, který dal Příbram i s těmito osadami roku 1216 pražskému biskupovi Ondřejovi za 300 hřiven stříbra. První potvrzená písemná zmínka je z roku 1349, kdy Horní Láz, patřící k panství Rožmitálskému prodal p. Sezima z Rožmitálu arcibiskupu pražskému. V době prodeje tu bylo 1 1/4 lánu půdy 5 usedlosí a pastýřova chalupa.

Fotografie z roku 1936 zachycuje pohled od severovýchodu na obě části obce, Dolní a Horní Láz.

Horní i Dolní Láz byly původně osadami uhlířů (pálících dřevěné uhlí v milířích) a dřevařů. S rozvojem dolování na Příbramsku stoupala spotřeba vody, potřebné pro dolování a úpravu rud. Proto byly v lesích za Lázem vybudovány nádrže na vodu. Voda z těchto rybníků byla vedena dlážděnými struhami až na Březové Hory – Příbram. Při útlumu dolování byly tyto strouhy z větší části zničeny.

Pohlednice z roku 1929 – Nahoře: vlevo pohled na střed obce, vpravo obchod Františka Kuby v čp.16. Dole: plavební kanál pod Lázským rybníkem a zástavba při silnici do Nepomuku v Horním Lázu.

Na spodním snímku celkový pohled na dolní část obce od jihu. Nahoře motivy u Lázského rybníka – 1926.

ROK 1914

1. světová válka, které se z obou Lázů zúčastnilo 140 vojínů. Již nikdy se domů nevrátilo a svým životem zaplatilo 16 vojínů z Dolního Lázu, 7 z Horního Lázu a 6 zůstalo nezvěstných. Po skončení války byla velká oslava a hasiči uspořádali první zábavu v hostinci Rozy Milcové. Čistý výnos 900,- Kčs byl uložen jako základ pro postavení pomníku padlým. Tento pomník byl slavnostně odhalen v neděli dne 29. 5. 1921. Obcí u této příležitosti procházel průvod jezdců oblečených v národních krojích a členů Dělnické tělocvičné jednoty.

Slavnostní odhalení pomníku padlým v 1. světové válce dne 29.5.1921.

V roce 1930 byla provedena elektrifikace obce. V témže roce byl jmenován náš první prezident T. G. Masaryk čestným občanem obce.

V roce 1932 postihla obec velká povodeň, při které hasiči po 3 dny hlídali průtok vody pod kamenným mostem, který byl postaven 4 roky před tím, aby se otvor nezanesl dřevem a voda jej nestrhla. Most se podařilo uchránit a sloužil až do roku 2002, kdy byl při povodni podemlet a musel být zbourán.

V roce 1946 byla v Dolním Lázu postavena autobusová garáž a zajištěno pravidelné autobusové spojení do Příbrami.

V roce 1950 dochází 6.března ke sloučení Dolního a Horního Lázu pod společný název Láz. V té době bylo v Lázu 172 domů a 575 obyvatel.

V roce 1956 byly zahájeny práce na výstavbě koupaliště a úpravě veřejných komunikací.

V dalších letech bylo vybudováno fotbalové hřiště, autobusová čekárna a most přes Litavku uprostřed obce.

V letech 1970-1972 byla postavena nová hasičská zbrojnice a po té byla vybudována požární nádrž, která zároveň slouží v létě jako koupaliště a v zimě jako kluziště.

V dalších letech byly postaveny kabiny u fotbalového hřiště, mateřská škola, kde je současně i obecní úřad, dále prodejna potravin a pohostinství.

Po roce 1989 byl dokončen obecní sál, postavena nová zvonice, přistavěna hasičská zbrojnice, započato s výstavbou vodovodu a zatravněno fotbalové hřiště. 

Historie Lázského a Pilského rybníka

Lázský rybník

Lázský rybník byl založen roku 1818, jeho dne je 643 m nad mořem a dostavěn byl v roce 1822. Na dokončené dílo se přijel podívat i arcivévoda František Karel a tak příbramští hodnostáři rozhodli, že se bude jmenovat „Rybník arcivévody Františka Karla“. Lidé na Příbramsku ale tento název nikdy nepřijali, pro ně to byl vždy jen Lázský rybník, což nakonec vzali na vědomí i úřady.

Hráz „Lázského“ rybníka měla namále, když při průtrži mračen roku 1897 spadlo tolik vody, že nestačila stavidly odtékat, podemlela strany a spodek stavidel. Hráz se začala trhat a jen s velkou námahou se podařilo otvor prkny a dřívím ucpat. Louky od pily ke Kocourkovu Mlýnu (Láz) a od Lázu k Bohutínu, byly tehdy proměněny ve velká jezera. Již tehdy se vyznamenali místní hasiči, když pomáhali při opravě hráze a vynášení věcí ze zatopených chalup.

Fotografie zachycuje hráz Lázského rybníka – 1935.

Snímek z roku 1936 zachycuje pohled na Lázský rybník z hráze, stavidla.

Obrázek zachycuje splav pod hrází Lázského rybníka – 1936.

Pilský rybník

V letech 1849-1854 byl na místě malého rybníčku „Pilka“ vybudován druhý rybník, jehož dno je 664 m nad mořem. Zbudování tohoto rybníka stálo tehdy 1 1/2 milionu zlatých. Jádro obou hrází bylo z udusaného jílu a pracovalo na nich až 700 lidí, kteří měli za povinnost jíl utloukat. Jádro hrází se udusávalo v rytmu melodií, které vyhrávali flašinetáři, nebo dudáci. Oba rybníky byly propojeny povrchovým vodovodem „struhami“.

Hráz Pilského rybníka se ale již při napouštění 22.června 1854 protrhla a příval vody natropil nedozírné škody jak na staveních, tak i na přilehlých pozemcích. Tehdy utonula jedna žena s dítětem.

Pohlednice z roku 1930. Nahoře: vlevo areál lesního divadla pod hrází, uprostřed plavební kanál, vpravo hráz. Dole odběrní věž

Areál divadla příbramských sokolů pod hrází Pilského rybníka. Vše bylo zbouráno po roce 1950.

Záběr na Pilský rybník obklopený hlubokými brdskými lesy.

Snímek z roku 1938 -Pilský rybník.

Pohled z hráze Pilského rybníka – 1938.

Další informace, vztahující se k historii obce Láz naleznete na stránce Historie SDH.